Internetová encyklopedie dějin Brna

Vladimír Hawlík

    Mgr. Vladimír Hawlík


    • * 29.3.1911 Brno – † 18.12.1993 Brno


    • hudební skladatel, varhanní virtuos, ředitel kůru v katedrále sv. Petra a Pavla, profesor konzervatoře, učitel hudby v brněnském ústavu pro nevidomé


    • bydliště

      Brno:
      - Erzherzog-Rainer-Gasse (Arcivévody Rainera) 1
      - Petrov 3


    • vzdělání

      v roce 1928 začal studovat na brněnské konzervatoři, kde byl ve varhanní třídě žákem E. Treglera, ve skladbě Jaroslava Kvapila,
      státní zkouška ze sborového zpěvu (1932),
      státní zkouška ze hry na klavír (1935),
      státní zkouška ze sólového zpěvu (1936),
      státní zkouška ze hry na varhany (1938),
      v roce 1943 absolvoval kurz na mistrovské škole v Lipsku (varhany),
      dirigování vystudoval u Zdeňka Chalabaly v Brně,
      později studoval hru na varhany u B. Wiedermanna na mistrovské škole v Praze a u Fr. Michálka na JAMU (absolvoval v roce 1950)

    • jiné pocty

      za zásluhy o rozvoj duchovní hudby byl V. Hawlíkovi udělen rakouský rytířský řád (při předání tohoto ocenění zazněl písňový cyklus „Septem flores“, který k této příležitosti sám zkomponoval)


    • dílo

      zobrazit


    • zaměstnání

      v roce 1935 nastoupil jako výpomocný smluvní učitel hudby do ústavu pro nevidomé, v roce 1936 uváděn jako „odborný učitel v zemském ústavu nevidomých v Brně“,
      od roku 1947 byl vedený jako smluvní odborný učitel, vyučoval hře na klavír, hudební harmonii a kontrapunktu, vedl zde velký smíšený pěvecký sbor, vychoval významného německého pěvce (žáka brněnského ústavu) Aloise Binara (jeho hlavní význam byl v přípravě více než jedné desítky nevidomých i slabozrakých studentů ke státním zkouškám na brněnské konzervatoři),
      v roce 1948 svoji činnost pro dalekosáhlé organizační změny v ústavu ukončil, soukromě však ještě do roku 1950 připravil dva nevidomé studenty ke státním zkouškám z hudby, (to už byl dva roky řádným profesorem na brněnské konzervatoři),
      od roku 1948 působil jako profesor varhanní hry a varhanních předmětů na brněnské konzervatoři, vychoval řadu znamenitých varhaníků, mezi něž patří např. Bohuslav Dovrtěl, Věra Heřmanová, Jan Král st., František Kunetka, Helena Šanderová roz. Lapárová a Stanislav Kostka Vrbka,
      v roce 1950 se stal ředitelem kůru v katedrále na Petrově

    • odborné a zájmové organizace

      1936–1941 tajemník Klubu moravských skladatelů,
      v brněnské diecézi zastával od roku 1951 funkci úředního kolaudátora a odbornou radou se podílel na stavbě nových varhan v diecézi,
      na bratislavské VŠMU působil 17 let jako pověřený profesor a předseda orgánové komise,
      v důchodovém věku řídil ženský sbor v Žarošicích, se kterým mnohokrát vystupoval při různých slavnostech a spolupracoval také s různými amatérskými tělesy


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 17, hrob č. 213–214


    • poznámky

      Za své funkce dómského varhaníka a regenschoriho v katedrále na Petrově pravidelně provozoval duchovní hudbu o všech významných svátcích a slavnostech. Za zmínku stojí kromě jiných Beethovenova Missa C dur, Mozartova Korunovační, Dvořákova Mše D dur, dále Missa solemnis Viktora Čajánka, mešní kompozice Eduarda Treglera - Missa jubilaei op. 2 a Františka Picky - Missa solemnis op. 21.
      Chrámový sbor doplňoval při provedeních orchestrální složkou, za varhanní part usedal často prof. Josef Blatný a prof. Josef Pukl. Své znamenité improvizační umění vyznačující se melodicko-harmonickým stylem směřujícím k neoklasicismu dovedně uplatňoval zejména při slavnostních bohoslužbách v katedrále.

      Vladimír Hawlík byl vynikajícím znalcem gregoriánského chorálu a za jeho působení se na Petrově pravidelně konala chorální latinská mše. Vedl zde místní chorální scholu každodenně při ranní bohoslužbě v katedrální kapli.

      Po studiích na mistrovské škole pražské konzervatoře a na JAMU se věnoval zejména koncertní činnosti. Se sólistou ND Prahy Jaroslavem Stříškou, brněnskou pěvkyní prof. Bělou Sykovou a sólistou Janáčkovy opery Eduardem Hrubešem pravidelně vystupoval v sále brněnského Stadionu.
      Na koncertech uváděl varhanní skladby různých období, důraz kladl na období romantismu. Ze světové varhanní literatury interpretoval např. skladby F. X. Brixiho, J. S. Bacha, C. Francka, F. Liszta, M. Regera a dalších. Často uváděl na koncertech také vlastní varhanní skladby.
      Od roku 1958 koncertoval rovněž v cizině - v Maďarsku, Rakousku, NDR, několikrát v NSR, ve Švédsku, v Norsku a také v některých svazových republikách tehdejšího Sovětského svazu.

      Prof. Hawlík v 70. letech 20. století vyučoval také tehdejšího kantora pana Alexandra Neufelda a jeho syny ArnoštaJiřího v hodinách zpěvu židovských chorálů, které poté doprovázely bohoslužby v synagoze.

      (Údaje pro naši encyklopedii doplnil 21. 2. 2013 pan Libor Daněk, vnuk Mgr. Vladimíra Hawlíka. Děkujeme.)


    • prameny, literatura


    • osoby

      Josef Blatný
      hudební skladatel Libor Coufalík
      žák Zdeněk Chalabala
      profesor Jaroslav Kvapil
      profesor František Michálek
      profesor
      další osoby (4)...


    • partneři

      Olga Hawlíková (Pásková)
      sňatek: 24. 11. 1936, Brno-Staré Brno (kostel Nanebevzetí Panny Marie)


    • rodiče

      Adolf Hawlík
      Marianna Hawlíková (Šustová)


    • ulice

      Erzherzog-Rainer-Gasse (Arcivévody Rainera)
      rodný dům (dnes Úvoz) Petrov
      bydliště doložené v roce 1936


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • události

      29. 3. 2011
      Sympozium k poctě Vladimíra Hawlíka
      hudební skladatel, varhanní virtuos, ředitel kůru v katedrále sv. Petra a Pavla, profesor konzervatoře


    • autor

      Ma, Menš, mát


Aktualizováno: 12. 02. 2018