Internetová encyklopedie dějin Brna

Antonín Láník

    P. Antonín Láník


    • * 7.5.1921 Brno – † 10.6.2014 Žernůvka


    • římskokatolický kněz, organizátor hudebního života, znalec varhan, houslista, violista, varhaník a sbormistr


    • čestný občan

      Vážany nad Litavou (u příležitosti jeho 80. narozenin 7. května 2001)


    • vzdělání

      klasické gymnázium v Brně, třída Kapitána Jaroše č. 14, v letech 1932–1940 (byl žákem muzikologa prof. Bohumíra Štědroně),
      po maturitě studoval Brněnské teologické učiliště v letech 1940–1942 a  1945–1947), kde jej ovlivnili regenschori alumnátu P. Ladislav Špolc a Antonín Hromádka (dómský varhaník),
      5. července 1947 přijal na Petrově z rukou brněnského biskupa Karla Skoupého kněžské svěcení

    • jiné pocty

      za 60 let věrné kněžské služby (5. července 1947 – 5. července 2007) mu z vděčnosti udělil apoštolské požehnání papež Benedikt XVI.


    • dílo

      zobrazit


    • zaměstnání

      v letech 1947–1949 působil v Jaroměřicích nad Rokytnou (kde byl nejen kaplanem, ale též hráčem na kontrabas a vedoucím mužského pěveckého sboru),
      od 1. září 1949 sloužil jako kaplan a později farář (od 1. ledna 1952) v Šaraticích a zároveň administrátor ve Vážanech nad Litavou (místo bylo značně pracovně náročné, na základních školách učil 29–31 hodin náboženství týdně),
      1. března 2005 v souvislosti s jeho odchodem ze Šaratic do Domova sv. Alžběty na Žernůvce u Tišnova byl ustanoven výpomocným duchovním v Deblíně


    • hrob

      hřbitov v Šaraticích


    • poznámky

      Hru na housle a violu studoval osm let u svého třídního učitele Oldřicha Hladíka, varhany a dirigování u Huberta Padrty.
      Při studiu byl hudebně aktivní – na gymnáziu založil a řídil mužský sbor Brněnská šestnáctka, v alumnátu působil jako violista smyčcového kvarteta a umělecký vedoucí osmačtyřicetičlenného sboru bohoslovců.
      Jeho studium však přerušila druhá světová válka, jelikož byl stejně jako většina alumnů odveden na nucené práce do Německa (1942–1945). Měl však štěstí v tom, že se dostal do katolické vesnice Sankt Lorenzen im Mürztal v Severním Štýrsku – zde hrával při liturgii na královský nástroj a vedl smíšený pěvecký sbor, neboť místní varhaník byl odveden na frontu a kůr po jeho odchodu osiřel.

      Za svého kněžského působení v Šaraticích si přirozenou autoritou a osobním charismatem získal obdiv místní mládeže, a tak na podzim 1949 založil dětský sbor, který měl úctyhodných sto osmnáct zpěváčků. S tímto ansámblem provedl o Vánocích téhož roku Koledy Karla Steckera. P. Láník zformoval v Šaraticích i smíšený sbor, se kterým interpretoval i těžké mše figurální. Zpěváky doprovázel početný orchestr tvořený také z členů místního štrajchu a dechové kapely. Pro orchestr P. Láník vychovával dorost – nadané děti učil na housle a violu. Kromě tradičních smyčcových, dřevěných a žesťových nástrojů měl ansámbl i tympány, serpent a alpský roh. Těleso bylo činné především při slavení liturgie v Šaraticích, účinkovalo ale i při činohrách a operetách místních ochotníků. Na šaratické faře pravidelně muzicírovalo kvarteto, jež mělo na repertoáru především skladby vídeňských klasiků, mimo jiné i šestnáct smyčcových kvartetů W. A. Mozarta. P. Láník také velmi pečoval o lidový duchovní zpěv: své farníky naučil novým písním, baroknímu poutnímu ceremoniálu, který je dodnes uplatňován při zásvětné pouti do Žarošic, a také sedmi svým ordináriím.

      Aktivity Antonína Láníka však přesahovaly rámec šaraticko-vážanské farnosti. Jako expert v oboru organologie byl z pověření kapitulního ordinariátu zván ke stavbě a k opravě mnoha varhan (od r. 1965) – navrhl několik desítek varhanních dispozic, mimo jiné i pro nástroj v kostele sv. Mikuláše v Šaraticích (1956). V hudební sekci Diecézní liturgické komise napomáhal P. Františku Holíkovi zavádět zpěvní části do obnovené liturgie (od 1. ledna 1965).

      Stál v čele komise, která realizovala v Brně na Petrově č. 2 Instruktáže pro varhaníky (1967–1974), podílel se také na organizaci měsíčních varhanních kurzů v kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie v Brně na Křenové spolu s P. Karlem Cikrlem (od 16. dubna 1983) či autobusových zájezdů pro varhaníky s prof. Jiřím Sehnalem.
      Zasedal několikrát u kardinála Františka Tomáška v ústřední hudební sekci liturgické komise, kde inicioval celostátní soutěž ordinárií. Jako prosynodální examinátor zkoušel kněze z liturgického zpěvu a ritu, zastával také post hudebního referenta slavkovského děkanství (od 1. dubna 1991). Udržoval vřelé vztahy s velkým okruhem našich předních varhaníků, ředitelů kůrů, skladatelů, hudebních historiků či muzikologů.

      Vážanská farnost se s otcem Antonínem rozloučila při mši v úterý 17. června v 19 hodin ve farním kostele sv. Bartoloměje. Pohřební mši ve středu 18. června sloužil v 16 hodin ve farním kostele sv. Mikuláše v Šaraticích pomocný biskup českobudějovický Mons. Pavel Posád spolu s třemi desítkami kněží.
      Ve smutečních projevech vyjádřili poděkování představitelé čtyř obecních úřadů: Šaratic, Hostěrádek-Rešova, Vážan nad Litavou a Zbýšova. Pohřební obřady v kostele a na hřbitově v Šaraticích vykonal novoříšský opat Marian Rudolf Kosík.


    • prameny, literatura

      článek v odborném periodiku
      "In memoriam P. Antonína Láníka"


    • osoby

      Antonín Hromádka
      hudební skladatel, pedagog Karel Skoupý
      brněnský biskup, vysvětil A. Láníka na kněze Bohumír Štědroň
      profesor, muzikolog


    • autor

      Ma


Aktualizováno: 05. 03. 2019