obce Vážany nad Litavou (2001) a obce Šaratice (2021)

1932–1940 Gymnázium v Brně - 1940 maturita (žák muzikologa prof. Bohumíra Štědroně),
1940–1942 a 1945–1947 Brněnské teologické učiliště (zde ho ovlivnili regenschori alumnátu P. Ladislav Špolc a Antonín Hromádka, dómský varhaník),
kněžské svěcení přijal 5. 7. 1947 na Petrově z rukou brněnského biskupa Karla Skoupého

za 60 let věrné kněžské služby (5. 7. 1947 – 5. 7. 2007) mu z vděčnosti udělil apoštolské požehnání papež Benedikt XVI.

zobrazit

1947–1949 římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou - kaplan (mimo jiné hráč na kontrabas a vedoucí mužského pěveckého sboru),
od 1949 římskokatolická farnost Šaratice - kaplan a později farář (od 1952); zároveň administrátor ve Vážanech nad Litavou (učil náboženství na základních školách),
1. března 2005 v souvislosti s jeho odchodem ze Šaratic do Domova sv. Alžběty na Žernůvce u Tišnova byl ustanoven výpomocným duchovním v Deblíně

hřbitov v Šaraticích

Hru na housle a violu studoval osm let u svého třídního učitele Oldřicha Hladíka, varhany a dirigování u Huberta Padrty.
Při studiu byl hudebně aktivní - na gymnáziu založil a řídil mužský sbor Brněnská šestnáctka, v alumnátu působil jako violista smyčcového kvarteta a umělecký vedoucí osmačtyřicetičlenného sboru bohoslovců.
Jeho studium však přerušila druhá světová válka, jelikož byl stejně jako většina alumnů odveden na nucené práce do Německa (1942–1945). Měl však štěstí v tom, že se dostal do katolické vesnice Sankt Lorenzen im Mürztal v Severním Štýrsku - zde hrával při liturgii na královský nástroj a vedl smíšený pěvecký sbor, neboť místní varhaník byl odveden na frontu a kůr po jeho odchodu osiřel.

Za svého kněžského působení v Šaraticích si přirozenou autoritou a osobním charismatem získal obdiv místní mládeže, a tak na podzim 1949 založil dětský sbor, který měl úctyhodných sto osmnáct zpěváčků. S tímto ansámblem provedl o Vánocích téhož roku Koledy Karla Steckera. P. Láník zformoval v Šaraticích i smíšený sbor se kterým interpretoval i těžké mše figurální. Zpěváky doprovázel početný orchestr tvořený také z členů místního štrajchu a dechové kapely. Pro orchestr P. Láník vychovával dorost - nadané děti učil na housle a violu. Kromě tradičních smyčcových, dřevěných a žesťových nástrojů měl ansámbl i tympány, serpent a alpský roh. Těleso bylo činné především při slavení liturgie v Šaraticích, účinkovalo ale i při činohrách a operetách místních ochotníků. Na šaratické faře pravidelně muzicírovalo kvarteto, jež mělo na repertoáru především skladby vídeňských klasiků, mimo jiné i šestnáct smyčcových kvartetů W. A. Mozarta. P. Láník také velmi pečoval o lidový duchovní zpěv: své farníky naučil novým písním, baroknímu poutnímu ceremoniálu, který je dodnes uplatňován při zásvětné pouti do Žarošic, a také sedmi svým ordináriím.

Aktivity Antonína Láníka však přesahovaly rámec šaraticko-vážanské farnosti. Jako expert v oboru organologie byl z pověření kapitulního ordinariátu zván ke stavbě a k opravě mnoha varhan (od r. 1965) - navrhl několik desítek varhanních dispozic, mimo jiné i pro nástroj v kostele sv. Mikuláše v Šaraticích (1956). V hudební sekci Diecézní liturgické komise napomáhal P. Františku Holíkovi zavádět zpěvní části do obnovené liturgie (od 1. ledna 1965).

Stál v čele komise, která realizovala v Brně na Petrově č. 2 Instruktáže pro varhaníky (1967–1974), podílel se také na organizaci měsíčních varhanních kurzů v kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie v Brně na Křenové spolu s P. Karlem Cikrlem (od 16. dubna 1983) či autobusových zájezdů pro varhaníky s prof. Jiřím Sehnalem.
Zasedal několikrát u kardinála Františka Tomáška v ústřední hudební sekci liturgické komise, kde inicioval celostátní soutěž ordinárií. Jako prosynodální examinátor zkoušel kněze z liturgického zpěvu a ritu, zastával také post hudebního referenta slavkovského děkanství (od 1. dubna 1991). Udržoval vřelé vztahy s velkým okruhem našich předních varhaníků, ředitelů kůrů, skladatelů, hudebních historiků či muzikologů.

Vážanská farnost se s otcem Antonínem rozloučila při mši v úterý 17. června v 19 hodin ve farním kostele sv. Bartoloměje. Pohřební mši ve středu 18. června sloužil v 16 hodin ve farním kostele sv. Mikuláše v Šaraticích pomocný biskup českobudějovický Mons. Pavel Posád spolu s třemi desítkami kněží.
Ve smutečních projevech vyjádřili poděkování představitelé čtyř obecních úřadů: Šaratic, Hostěrádek-Rešova, Vážan nad Litavou a Zbýšova. Pohřební obřady v kostele a na hřbitově v Šaraticích vykonal novoříšský opat Marian Rudolf Kosík.

Antonín Hromádka
hudební skladatel, pedagog Karel Skoupý
brněnský biskup, vysvětil A. Láníka na kněze Bohumír Štědroň
profesor, muzikolog

Gymnázium, Brno, třída Legionářů
student

Ma