Franz (František) Richter

* 29.8.1774 Brno – † 12.5.1860 Brno


malíř, autor historických scén a vedut


zajímavé okolnosti

narodil se brněnskému stříbrníkovi sídlícímu na Zelném trhu


bydliště

Brno, Stadt 298 (bydliště doložené v roce 1850)


vzdělání

vyučen chirurgem u brněnského lékaře, sběratele umění a uměleckého kritika Ernesta Karla Rincoliniho,
po třech letech, v roce 1794, přešel na Vídeňskou akademii, kde byl prohlášen podlékařem a získal post pomocného lékaře v polní nemocnici,
1802 získal osvědčení z oborů chirurgie a porodnictví na olomouckém lyceu


dílo

Josef Trentsenský v roce 1826 vydal cyklus litografických pohledů na Brno F. Richtera. Album šestnácti křídových litografií zahrnovalo jak panoramatické pohledy na Brno, tak i pohledy do brněnských ulic a náměstí. Hlavní dominantu tvořily pohledy na Františkov.
F. Richter pracoval na atlase moravských uměleckých památek Sammlung von Ansichten mährischen Burgen, gothischer Gebäude und Naturmerkwirdigkeiten des Vaterlandes (1830). Vznikl soubor kvašových pohledů, jeho velkolepý plán vytvořit soubor vedut moravských měst a sídel nakonec nebyl zrealizován. Ve spolupráci s kamenotiskárnou bratří Trasslerů dokončil původně Trentsenským vydávané album s vedutami Brna a pohledy do brněnských ulic Sechzehn Ansichten von der k. k. Stadt Brünn und ihren nächsten Umgebungen, které se setkalo s velkým ohlasem, zejména jeho kolorovaná verze. Původně měly některé z těchto vedut obrazově doprovázet publikaci Christiana d’Elverta Versuch einer Geschichte Brünn, ale nakonec do ní začleněny nebyly a litografické obrazy objevující se na knižní obálce zachycují pouze Židovskou bránu, Zderadův sloup a průčelí starobrněnské radnice.
V pozdějších letech vydal F. Richter v kamenotiskárně bratří Trasslerů ještě několik grafických obrazů s pohledy do brněnských ulic a na brněnské události, např. slavnost svěcení praporu konající se na Zelném trhu v srpnu 1845.
Více o jeho díle viz literatura - Folia ethnographica.


zaměstnání

panský lékař v Náměšti nad Oslavou,
v roce 1807 se stal na čas chirurgem v Josefov a Hráze (dnešní okolí ulic Cejl a Bratislavská),
1815 polní lékař v Boskovicích,
když neuspěl ve snaze získat opět místo lékaře v Brně, začal se plně věnovat malbě a výuce kresby,
po roce 1815 zřídil v Brně školu kreslení, kterou provozoval do vysokého věku


poznámky

Litografické veduty Františka Richtera jsou autentickými pohledy na brněnské dominanty, ulice i náměstí, a to i přesto, že působí ploše a kulisovitě, protože malíř pracuje s obrysovou linkou a dopředu počítá s budoucím kolorováním, na kterém se podílela i jeho dcera Karolína.






události

15. 8. 1845
Oslavy 200. výročí uhájení Brna před švédským vojskem
nakreslil grafiku zachycující tuto událost



LucKub


Aktualizováno: 17. 06. 2024