Tůnová

pocházela z národně uvědomělé rodiny, její otec byl spoluzakladatelem Sokola a hasičského spolku v Olešnici

následky automobilové nehody

Olešnice čp. 114 (rodný dům),
Ústup u Olešnice (1883–1892),
Buková u Protivanova (1892–1909)
Olomoučany,
Brno (1924–1934), Gomperzova 6 (v době úmrtí)

obecná škola v Olešnici,
německá škola v Uhrách (zde bydlela u příbuzných),
po sňatku se soukromě připravovala na učitelku ženských ručních prací

učitelka ručních prací:
- Olomoučany
- pětitřídní škola v Knínicích
- trojtřídní škola v Šebetově
-1920 Jestřebí
- pokračovací škola dívčí v Rájci (učila také dekorativní kreslení a kreslení střihů),
1924 odešla do Brna do pense

Čsl. strana národně sociální (členka v ZMB)

odbor Zemské organizace pokrokových žen moravských v Olomoučanech (zakladatelka),
Zemská organizace pokrokových žen moravských (členka předsednictva),
Brněnské sdružení pokrokových žen (jednatelka),
Mírová jednota (členka výboru),
Zemský výbor Abstinentního svazu

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96

Již v Olomoučanech se jako učitelka zapojila do spolkového života, zavedla dětské dny, dětské a ochotnické divadla, kulturní večírky a přednášky. Začala také psát do různých periodik (Ženská revue, Právo ženy, Věstník učitelský, Lidové noviny aj.).
V srpnu roku 1915 jí umřel manžel, a i ona vážně onemocněla. Hned po uzdravení cestovala za svým synem, který byl na vojně, a to do Tyrolska, Chorvatska, Lince, Opavy a Vídně. Po válce šla opět učit.
Poté, co odešla v roce 1924 do penze do Brna, se aktivně začala věnovat spolkové práci v ženském hnutí.
V roce 1928 vzkřísila vzpomínku na Františku Stráneckou, psala o ní do mnohých periodik, pořádala přednášky, a dala popud k zasazení pamětní desky na domě, kde žila a umřela.
Podobně se zasloužila také o oživení vzpomínky na národního pracovníka Viléma Foustku. Pořádala o něm přednášky ve všech předměstích Brna, ve kterých byl jmenován čestným občanem a i ve Vesně. Dala podnět ku konání velké slavnosti na jeho počest, která se konala v Besedním domě.
Z popudu Marie Burešové pak byly v Brně pojmenovány ulice po F. Stránecké a V. Foustkovi.

Dne 7. srpna 1934 se ráno vracela Marie Burešová z návštěvy své sestry; u Besedního domu v Brně-Králově Poli byla zachycena autem. Utrpěla otřes mozku, mnohá zranění a upadla do bezvědomí, z něhož se již neprobrala. Umřela dne 9. srpna 1934. Pohřeb žehem se konal v brněnském krematoriu za účasti mnoha přátel, bývalých kolegů a spolkových spolupracovníků. Na pohřbu promluvil mimo jiné i starosta města Brna Karel Tomeš.
Urna s jejím popelem byla uložena v urnovém háji Ústředního hřbitova.

Vilém Foustka
M. Burešová oživila vzpomínku na V. Foustku a zasloužila se o pojmenování ulice v Brně po něm Františka Antonie Kajetána Kerschnerová
M. Burešová oživila vzpomínku na F. Stráneckou a mj. se zasloužila o zasazení pamětní desky na dům v Brně, kde žila a umřela, a o pojmenování ulice po ní Karel Tomeš
promluvil na pohřbu M. Burešové Jindřiška Wurmová
přítelkyně; spolupracovnice v ženském hnutí

Josef Tůna
Anna Tůnová (Foustková)

Jaroslav Tůna
Anna Tůnová
Vilemína Tůnová

Gomperzova (Gomperzgasse)
bydliště v době úmrtí, dnes Mahenova

F. Stránecká
pamětní deska: Veveří 5-7/01
zasloužila se o zasazení desky; byla hlavní řečnicí při jejím slavnostním odhalení

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
spolková pracovnice, učitelka, spisovatelka; místo posledního odpočinku

LucKub