Židenický hřbitov


    historický název

    (Nový) Židenický hřbitov


    ulice

    území

    Brno-Židenice


    majitelé

    město Brno (Správa hřbitovů města Brna)


    zajímavosti

    Židenický hřbitov (zv. někdy také Nový hřbitov) byl založen - po uzavření staršího hřbitova z roku 1854 v místech dnešního Tyršova sadu a přepůleného Gajdošovou ulicí - na svažitém terénu nad Údolíčkem v roce 1886 a záhy se z něho stal druhý největší brněnský hřbitov. Jeho rozloha přesahuje 8 ha a počet pohřbených 27.000.
    Má tři Čestné hroby města Brna nedaleko vchodu ve skupině 2, a to hrob č. 1a Nikolaje Muzyčuka, hrob č. 1b obětí 2. světové války a hrob č. 1c Jana Gajdoše.
    Nedaleko vchodu je také pomník 37 obětí prvního leteckého náletu na Brno dne 25. 8. 1944, jenž směřoval na líšeňskou továrnu leteckých motorů, ale zasáhl částečně omylem také obytnou čtvrť rodinných domů v Brně-Židenicích. Tento pomník je zajímavý tím, že jeho výtvarnou část vytvořil sochař Carl Wollek v roce1909 pro zcela jiný hrob na Ústředním hřbitově v Brně, odkud sem byl poté pomník přenesen a upraven.

    V roce 1984 byla v dolní části hřbitova (Meluzínova ulice) postavena druhá brněnská obřadní síň podle projektu arch. Ivana Rullera, jež je však už od 1. 1. 2007 uzavřena pro svůj havarijní stav.
    Hřbitov musel být na konci 80. let 20. století rozšířen i mimo původní areál až za ulici Údolíček, kde tvoří jeho část samostatnou urnovou skupinu č. 21u.
    Dnes (rok 2011) má plochu přes 8,2 ha, na níž je na 7.500 hrobů a v nich bezmála 28.000 pohřbených. Mezi jeho významné hroby patří i hrob Miloše Slezáka, Josefa Podsedníka, Jindřicha Kumpošta, Bohuslava Ečera, Eduarda Fardy, Mojmíra Helceleta, Miloslava Bednaříka, Roberta Hliněnského, Františky Skaunicové aj.


    poznámka

    Židenice pohřbívaly své zemřelé původně u kostela sv. Kunhuty v Zábrdovicích (dnes je v něm lékárna při vstupu do objektu Vojenské nemocnice na Bubeníčkově ulici).
    Po zrušení kláštera a kostela premonstrátů císařem Josefem II. pak od roku 1783 na nově založeném hřbitově na dnešním nároží Vranovské a Trávníčkovy ulice a po zrušení tohoto hřbitova na nově (v roce 1854) založeném hřbitově na dnešní Gajdošově ulici v místě dnešního Tyršova parku přepůleného silnicí. Tento hřbitov byl v provozu až do roku 1886 a udržován do roku 1902.



    významné osoby

    Leopold Adámek
    válka a odboj 1938–1945; účastník odboje a politický vězeň; akce 1. 9. 1939; místo posledního odpočinku Karel Adamus
    lékař v Brně; místo posledního odpočinku Alena Ambrová
    divadelní herečka; místo posledního odpočinku Rudolf Andrýsek
    kulturní a osvětový pracovník v Židenicích; místo posledního odpočinku František Antonín
    právník; místo posledního odpočinku
    další významné osoby (172)...


    objekty

    oběti náletu 25. 8. 1944
    pomník: Balbínova 55/01
    společný hrob obětí náletu 25. 8. 1944 se nachází na hřbitově v Brně-Židenicích
    oběti války 1939-1945
    pomník: Balbínova 55/02
    tzv. hrob neznámého vojína, věnovaný obětem okupace, se nachází na hřbitově v Brně-Židenicích
    J. Gajdoš
    náhrobek: Balbínova 55/03 Nikolaj Muzyčuk
    náhrobek: Balbínova 55/04 náhrobek tajemné "Henriette"
    náhrobek: Vídeňská 96, skupina 19/01
    stávající umístění náhrobku


    události

    20. 9. 2019
    Umístění QR kódů na čestných hrobech města Brna
    od září 2019 jsou na čestných hrobech umístěny QR kódy
    16. 11. 2005
    Pietní akt k 60. výročí úmrtí Jana Gajdoše 13. 12. 2003
    Vzpomínkové dopoledne ke 100. výročí narození Jana Gajdoše
    akce se konala u hrobu Jana Gajdoše
    10. 1. 1939
    Pohřeb Hynka Viktorina 1886
    Založení současného hřbitova v Brně-Židenicích


    související odkazy

    Fl


Aktualizováno: 01. 01. 2020