Posvěcení dokončeného kněžiště kostela sv. Tomáše a Zvěstování Panny Marie

13. 3. 1356




charakteristika

Vznik kostela je spojen s moravskými markrabaty z rodu Lucemburků. Jan Jindřich, bratr Karla IV., se ujal vlády na Moravě v roce 1349 a jedním z jeho prvních počinů, jenž měl být symbolem trvalého spojení mladší linie Lucemburského rodu s jejich sídelním městem a celou Moravou, bylo založení kláštera augustiniánů eremitů zasvěceného Zvěstování Panny Marie a svatému Tomáši apoštolu v Brně. Zakládací listinou z roku 1350 jej markrabě umístil na předměstí poblíž farního kostela sv. Jakuba.
Dle dostupných pramenů se jednalo o druhé založení augustiniánského kláštera v Brně, neboť první, pravděpodobně vzniklý v první polovině 14. století v roce 1346 vyhořel.
Kostel měl sloužit jako pohřebiště moravských markrabat. Jeho dokončené kněžiště 13. 3. 1356 posvětil olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi. Chrám byl zasvěcen Zvěstování Panny Marie a sv. Tomáši, apoštolu.
Slavnosti posvěcení kněžiště se účastnil i císař Karel IV. a věnoval klášteru deskový obraz madony. Jedná se o italobyzantskou ikonu ze 13. století. Markrabě dal pro obraz zbudovat kapli podél severní strany kněžiště. Svatotomská Madona, zvaná též Gemma Moraviae, Perla Moravy, či Palladium Brna, se stala předmětem úcty, a proto v srpnu 1373 uděluje olomoucký biskup Jan ze Středy odpustky s ní spojené.


účastníci

olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi,
císař Karel IV.



události

18. 7. 1356
Založení kláštera augustiniánů poustevníků


osoby

Jan Jindřich
markrabě moravský Karel IV.
účastnil se slavnosti posvěcení



městská část

související odkazy

Ma


Aktualizováno: 15. 07. 2018