Syn sochaře Josefa Kubíčka a synovec sochaře Leoše Kubíčka žil od roku 1924 s rodiči v Brně. V rodinném prostředí často navštěvovaném přáteli - umělci (básník Jiří Mahen, malíři Jan Trampota, Antonín a Linka Procházkovi, Ferdiš Duša, historik umění František Kubišta a další) se formovala raná tvorba Jánuše Kubíčka. Najdeme v ní ohlasy francouzské malby 19. a počátku 20. století (P. Cézanne, P. Gauguin, V. van Gogh, později H. Matisse, P. Picasso, G. Braque), ale zejména vlivy Bohumila Kubišty, s jehož dílem se měl možnost osobně seznámit při přípravě monografie malíře historikem umění Františkem Kubištou.
Od roku 1947 sdílel ateliér s Bohumírem Matalem v bývalém Zemském domě na Kounicově ulici v Brně. Jejich tvorba tohoto období vykazuje společné rysy, zejména v obrazech pohledů na městská zákoutí a v hledání moderního výrazu, kde oba malíři používají jako východisko ženskou figuru.
V roce 1951 získal ateliér na Františkánské ulici v Brně, ve kterém pracoval až do své smrti. Kubíčkův ateliér se stal místem setkávání četných přátel a jedním z intelektuálních center Brna 50. až 80. let 20. století.
V roce 1957 spoluzaložil tvůrčí skupinu Brno 57 - s malíři Bohumírem Matalem, Vladislavem Vaculkou a Vladimírem Vašíčkem, s architekty Ivanem Rullerem a Zdeňkem Říhákem, se sochaři Josefem Kubíčkem a Karlem Hylišem a s teoretiky umění Zdeňkem Kudělkou, Petrem Spielmannem a Jaromírem Zeminou (později se k nim připojil malíř Pavel Navrátil). V 60. letech 20. století stylizací námětů dosahoval abstrakce s barokními a imaginativními prvky v cyklech obrazů z antické mytologie (Ikarův pád, Labyrint, Sisyfos, Laokont aj.).
Vrchol tvorby Jánuše Kubíčka spatřujeme v cyklu obrazů na téma Ateliery (Zima v ateliéru, 1971; Ateliér. Obraz na štafli, 1973–1974; Bílý ateliér, 1977 aj.), ve kterých souzní malířův senzualismus s racionální konstrukcí výstavby obrazů a jeho osobitý kolorismus. Vedle malířské tvorby se Kubíček zabýval také grafikou (lepty, suché jehly, litografie), starými malířskými technikami (temperou, enkaustikou) a je autorem řady sochařských realizací v brněnské architektuře.

Literatura:
- Adam Kubíček-Renata Bernardi, DJK - Dílo Jánuše Kubíčka (soupis díla), Brno 1991.
- Petr Spielmann(ed.), Jánuš Kubíček. Bilder, Zeichnungen, Graphik, Plastik - Obrazy, kresby, grafika, plastika (katalog výstavy), Bochum 1992.
- IKr (Ivo Krsek), Kubíček, Jánuš, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění A- M, Academia, Praha 1995, s. 417.
- Jánuš Kubíček, Dramatický meziprostor, Petrov, Brno 1995.
- Adam Kubíček (ed.), Jánuš Kubíček, Atlantis, Brno 1998.
- Jiří Hlušička, Jánuš Kubíček. Kresba a grafika. Drawings and Graphics, Fotep, Brno 2004.
- Jiří Hlušička, Jánuš Kubíček. Akvarely a kvaše. Watercolours and Gouaches, Fotep, Brno 2007.

Tisk

"Jánuš Kubíček"

Monografie

"Dílo Jánuše Kubíčka. Kompletní soupis životního díla brněnského malíře a grafika"

"Zrcadlo vzpomínek (písemná podoba rozhlasového seriálu)"

"Příběhy brněnských hřbitovů"

"Historie výtvarných škol v Brně"

článek ve sborníku nebo kapitola v knize

"Dnešek Jánuše Kubíčka"

Ostatní literatura

"Galerie brněnských osobností"

Linka Procházková
blízcí přátelé Ivan Ruller
spoluzakladatel skupiny Brno 57 Věra Sládková
přítelkyně Josef Vohrabal
žák, společně vytvořili dílo "Slunce a pohyb" (umístěno na Sportovní hale ve Vodově ulici)