Syn sochaře Josefa Kubíčka a synovec sochaře Leoše Kubíčka žil od roku 1924 s rodiči v Brně. V rodinném prostředí často navštěvovaném přáteli - umělci (básník Jiří Mahen, malíři Jan Trampota, Antonín a Linka Procházkovi, Ferdiš Duša, historik umění František Kubišta a další) se formovala raná tvorba Jánuše Kubíčka. Najdeme v ní ohlasy francouzské malby 19. a počátku 20. století (P. Cézanne, P. Gauguin, V. van Gogh, později H. Matisse, P. Picasso, G. Braque), ale zejména vlivy Bohumila Kubišty, s jehož dílem se měl možnost osobně seznámit při přípravě monografie malíře historikem umění Františkem Kubištou.
Od roku 1947 sdílel ateliér s Bohumírem Matalem v bývalém Zemském domě na Kounicově ulici v Brně. Jejich tvorba tohoto období vykazuje společné rysy, zejména v obrazech pohledů na městská zákoutí a v hledání moderního výrazu, kde oba malíři používají jako východisko ženskou figuru.
V roce 1951 získal ateliér na Františkánské ulici v Brně, ve kterém pracoval až do své smrti. Kubíčkův ateliér se stal místem setkávání četných přátel a jedním z intelektuálních center Brna 50. až 80. let 20. století.
V roce 1957 spoluzaložil tvůrčí skupinu Brno 57 - s malíři Bohumírem Matalem, Vladislavem Vaculkou a Vladimírem Vašíčkem, s architekty Ivanem Rullerem a Zdeňkem Říhákem, se sochaři Josefem Kubíčkem a Karlem Hylišem a s teoretiky umění Zdeňkem Kudělkou, Petrem Spielmannem a Jaromírem Zeminou (později se k nim připojil malíř Pavel Navrátil). V 60. letech 20. století stylizací námětů dosahoval abstrakce s barokními a imaginativními prvky v cyklech obrazů z antické mytologie (Ikarův pád, Labyrint, Sisyfos, Laokont aj.).
Vrchol tvorby Jánuše Kubíčka spatřujeme v cyklu obrazů na téma Ateliery (Zima v ateliéru, 1971; Ateliér. Obraz na štafli, 1973–1974; Bílý ateliér, 1977 aj.), ve kterých souzní malířův senzualismus s racionální konstrukcí výstavby obrazů a jeho osobitý kolorismus. Vedle malířské tvorby se Kubíček zabýval také grafikou (lepty, suché jehly, litografie), starými malířskými technikami (temperou, enkaustikou) a je autorem řady sochařských realizací v brněnské architektuře.

Literatura:
- Adam Kubíček-Renata Bernardi, DJK - Dílo Jánuše Kubíčka (soupis díla), Brno 1991.
- Petr Spielmann(ed.), Jánuš Kubíček. Bilder, Zeichnungen, Graphik, Plastik - Obrazy, kresby, grafika, plastika (katalog výstavy), Bochum 1992.
- IKr (Ivo Krsek), Kubíček, Jánuš, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění A- M, Academia, Praha 1995, s. 417.
- Jánuš Kubíček, Dramatický meziprostor, Petrov, Brno 1995.
- Adam Kubíček (ed.), Jánuš Kubíček, Atlantis, Brno 1998.
- Jiří Hlušička, Jánuš Kubíček. Kresba a grafika. Drawings and Graphics, Fotep, Brno 2004.
- Jiří Hlušička, Jánuš Kubíček. Akvarely a kvaše. Watercolours and Gouaches, Fotep, Brno 2007.

Tisk

"Jánuš Kubíček"

Monografie

"Dílo Jánuše Kubíčka. Kompletní soupis životního díla brněnského malíře a grafika"

"Zrcadlo vzpomínek (písemná podoba rozhlasového seriálu)"

"Příběhy brněnských hřbitovů"

"Historie výtvarných škol v Brně"

článek ve sborníku nebo kapitola v knize

"Dnešek Jánuše Kubíčka"

Ostatní literatura

"Galerie brněnských osobností"

Linka Procházková
blízcí přátelé Ivan Ruller
spoluzakladatel skupiny Brno 57 Věra Sládková
přítelkyně Ida Vaculková
spolupráce Josef Vohrabal
žák, společně vytvořili dílo "Slunce a pohyb" (umístěno na Sportovní hale ve Vodově ulici)